Alergie na včelu a vosu – projevy, léčba a prevence

Aktualizováno: 6.2.2021, Na dotazy čtenářů odpovídá MUDr. Bronislava Novotná, PhD.

Souhrn:
Bodnutí včelou či vosou může vyvolat reakci celkovou, kdy se nejen v místě vpichu, ale i po celém těle může objevit svědivá vyrážka či kopřivka. Může dojít k projevům jako je ucpání nosu, svědění očí, otok hrdla s obtížným polykáním a dušností. Nejtěžší reakcí je anafylaktický šok. Tento může začínat buď prudce náhlým zhroucením krevního oběhu, poklesem krevního tlaku, zástavou dechu a bezvědomím, či postupně se rozvíjejícím stavem od projevů kožních, dušností a následným bezvědomím.

Jak často se vyskytuje alergie na hmyz?

Asi 1% populace trpí alergií na hmyz, kterou vyvolávají v našich zeměpisných šířkách včely, vosy a někdy i komáři.

Jak se alergie na hmyz projevuje?

Projevy po bodnutí mohou být pestré a ne vždy se jedná o klasickou alergickou reakci tj. zprostředkovanou specifickými alergickými protilátkami třídy IgE. Alergickým projevem nebývá malý svědivý pupen, který brzy zmizí – jde o přiměřenou reakci na jed hmyzu.

Alergické reakce mohou být v místě v pichu, kdy se na kůži objeví svědivý pupen, který se zvětšuje popřípadě erytém, či edém. Pokud je v kůži přítomno žihadlo (po  bodnutí včelou), je nutno jej okamžitě odstranit a kůži desinfikovat. K tomu, aby nedocházelo k šíření hmyzího jedu dále do organismu, je doporučováno zaškrcení končetiny nad místem vpichu. K ošetření této lokální reakce stačí přiložení chladného obkladu a podání celkově antihistaminik ústy.

Hmyzí bodnutí může vyvolat reakci celkovou, kdy se nejen v místě vpichu, ale i po celém těle může objevit  urtikarielní exantém. Může dojít k projevům jako je ucpání nosu, svědění očí, otok hrdla s obtížným polykáním a dušností. Nejtěžší reakcí je anafylaktický šok. Tento může začínat buď  prudce  náhlým zhroucením krevního oběhu, poklesem krevního tlaku, zástavou dechu a bezvědomím, či postupně se rozvíjejícím stavem od projevů kožních, dušností a následným bezvědomím. Vrchol této reakce bývá v 5-30 minutách a je tím závažnější, čím rychleji následuje po bodnutí. U některých pacientů je popisována reakce pozdní tj. za 8- 12 hod po bodnutí. Asi v 8 % případů sledujeme reakci bifazickou tj. po odeznění reakce časné, se vyvíjí reakce pozdní. Navzdory léčbě může někdy reakce trvat 5- 32 hodin.

Jak se alergie na hmyz léčí ?

Každý pacient s alergickou reakcí na hmyz musí být vybavený pohotovostním setem a  letákem, kde je napsáno pořadí léků, které v případě bodnutí užije. Dodržovat stanovené pořadí je důležité a má svůj význam. Nejprve je podána autoinjekce epinefrinu (EPI-PEN nebo ANAPEN), která účinkuje do několika minut. Poté pacient polkne antihistaminikum. Dalším lékem může být p.o. kortikosteroid, který má však nástup účinku pozdní  a spíše má preventivně zajišťovat  další průběh alergické reakce.

Léčba poskytnutá v lékařském zařízení obnáší podání Adrenalinu (1:1 000), jako léku první volby, a to i.m., protože toto podání na rozdíl od podání s.c.má rychlejší nástup účinku a také koncentrace léku je vyšší. U těžkého refrakterního průběhu je nutno podat adrenalin i.v. (ředění l:l0 000). Vždy je nutno zajistit vstup do žíly pro podání náhradních roztoků dostatečnou rychlostí k doplnění objemu tekutin u zhrouceného krevního oběhu. Dodatečné opatření spočívá v podání Dithiadenu i.v., který vždy musíme ředit 5% glukosou. Parenterální podání kortikosteroidů, preferenčně methylprednisolon, představuje třetí krok. Opět pro pozdní nástup účinku slouží k zajištění pozdní reakce.

Po úspěšném zvládnutí akutního stavu musí být každý pacient sledován na lůžku 24 hod, pro případný výskyt výše uvedených pozdních či bifazických reakcí. Po každé takové příhodě musí být pacient vyšetřen na alergologii, kde bude určen příčinný alergen a doporučen další léčebný postup.

Základní léčbou je však podávání hmyzí vakcíny (tj. specifické alergenové imunoterapie). Viz níže.

Jak se  alergie na hmyz vyšetřuje?

Základem alergologického vyšetření je anamnesa, dále provedení kožních testů k průkazu alergenu a / nebo vyšetření alergických- tj . specifických IgE protilátek proti danému alergenu v séru pacienta. Je možno stanovit také tzv. blokující IgG4 protilátky proti včelímu nebo vosímu alergenu, které slouží jako ukazatel úspěšné léčby specifickou alergenovou imunoterapií.

V anamnese je důležitý údaj o časovém vztahu mezi bodnutím a nástupem reakce. Čím je časový vztah kratší, tím závažnější bývá reakce. Kožními testy standardizovaným alergenem prokazujeme přítomnost alergických protilátek IgE navázaných na žírných buňkách kůže.

Jedinou příčinou a velmi účinnou léčbou je alergenová specifická imunoterapie/ vakcinoterapie. Jejím principem je podávání ve stoupajících dávkách daného alergenu s.c., na který je pacient alergický (vzestupná fáze) a pak podávání dávek nejvyšších (udržovací fáze) po dobu 5 let. Tato léčba má za cíl snížit reaktivitu organismu pacienta na daný alergen, čili vyrovnat stávající nerovnováhu mezi Th1/Th2 lymfocyty s tvorbou „blokujících“ IgG4 protilátek. Tato nerovnováha je alergických pacientů posunuta ve prospěch Th2  lymfocytů.

Léčba vakcínou není doporučována, pokud reakce po bodnutí hmyzem je pouze lokální /tj. kožní/. Po každém podáním vakcínu musí pacient setrvat pod dohledem 30 minut. Poté je třeba zkontrolovat velikost reakce po vpichu ( pro rozhodování o dalších  dávkách vakcíny).

Je nějaká prevence vosího bodnutí?

Velmi důležité je opatření preventivní. Pacient by se měl chovat v blízkosti včela vos klidně, nedráždit je pohybem. Neměl by používat silné parfémy a nosit příliš barevné oblečení. Neměl by chodit bosý v přírodě, a jíst a pít zvl. sladké pokrmy a nápoje. Vosí hnízda jsou ukryta v kmenech a pařezech stromů, proto je doporučována prozkoumat tato místa při vyhledávání míst k odpočinku.

 

Autor: MUDr. Bronislava Novotná, PhD. Alergologie, interní- gastroenterologická klinika FN Brno

Recenze: MUDr. Jiří Novák, Praha