Psychické poruchy po inhalačních kortikosteroidech byly sledovány zejména ve Švédsku, a to hlavně u dětí. V důsledku podávání inhalačních kortikosteroidů (IKS) v dávkách 400 – 800 ug denně byla zjištěna nespavost, porucha koncentrace, také poruchy chování jako neklid, nekorigované chování, změny nálady, agresivita, zvýšená dráždivost, euforie a noční pomočování. Dále noční děs, zvýšená spavost, nervozita, zhoršení prospěchu ve škole, deprese, mánie, maniodepresivní psychóza, halucinace. Obdobné projevy byly zjišťovány také u dospělých.
Jak často vztahujeme psychické problémy astmatiků k inhalačním kortikosteroidům? Současně je však třeba vědět, že psychické poruchy a poruchy chování se u astmatiků vyskytují i z jiných příčin, a to častěji než u ostatní populace. Typické jsou zde například depresivní stavy,
Literatura:
1. Novák J. Bezpečnost inhalačních kortikosteroidů: Část III. Nežádoucí účinky inhalačních kortikosteroidů na oči, kůži, psychiku a metabolismus. Alergie 2007; 8: 59 – 65.
Klíčová slova: Inhalační kortikosteroidy, IKS, nespavost, poruchy chování, agresivita, excitabilita, euforie, somnolence, deprese.
MUDr. Jiří Novák, Alergologie a klinická imunologie, Praha 6