Nesnášenlivost (intolerance) Acylpyrinu a antirevmatik typu Ibuprofen

Aktualizováno: 10.4.2014, Na dotazy čtenářů odpovídá MUDr. Bronislava Novotná, PhD.

Souhrn:
Při nesnášenlivosti antirevmatik typu ibuprofen či Acylpyrin nastává po požití léku vyrážka, rýma ev. astmatický záchvat. Této polékové reakci často předchází dlouhotrvající rýma, záněty vedlejších dutin nosních, nosní polypy a průduškové astma.

 

Řada pacientů má nežádoucí reakce po požití léků ke snížení teploty nebo k prevenci trombembolické nemoci (Acylpyrin, kyselina acetylsalicylová) nebo léků, které užívají proti bolesti a nebo pro protizánětlivý účinek (ibuprofen a další antirevmatika). Tito pacienti často souběžně trpí průduškovým astmatem (20 % dospělých pacientů a 5 % dětí ), opakovanými záněty paranazálních dutin a nosními polypy (30-40 % pacientů) a chronickou kopřivkou (30% pacientů).

Aspirinová intolerance zůstává celý život i po vyřazení  kyseliny acetylsalicylové a nebo nesteroidních antirevmatik z léčby.

Jak reakce probíhá?

Asi do 3 hodin po požití výše uvedených léků se objeví výrazná rýma, ucpaný nos, astmatický záchvat s dušností, kožní vyrážka a vzácně anafylaktická reakce s poklesem krevního tlaku a s bezvědomím. Této po-lékové reakci často předchází období opakovaných, posléze dlouhotrvajících rým, zánětů dutin, vzniku nosních polypů a průduškového astmatu. Potíže nejčastěji vznikají mezi 20 – 40 rokem života. I když  pacienti výše uvedené léky přísně vyloučí, potíže u nich přetrvávají.

 Jaká je příčina této intolerance?

S výjimkou vzácných případů anafylaktické reakce, která může být vyvolána klasickou alergickou reakcí na výše uvedené léky, za ostatní klinické potíže je odpovědná změněná reaktivita organizmu nealergického původu. Po podání kyseliny acetylsalicylové nebo nesteroidních antirevmatik dochází ke změněnému odbourávání (metabolismu) kyseliny arachidonové, která je součástí buněčných stěn. Vlivem této změny se v organismu pak hromadí „prozánětlivé“ působky (leukotrieny), které jsou odpovědné za chronický zánět sliznic respiračního traktu – nosu, paranasálních dutin a průdušek.

 Jak lze onemocnění prokázat?

Onemocnění můžeme přesně diagnostikovat pouze provedením provokačních testů (tj. podání kyseliny acetylsalicylové požitím, inhalací do průdušek nebo aplikací do nosu) podle přesně stanovených protokolů a pod lékařským dohledem. Hledají se proto testy laboratorní, které jsou teprve v začátcích.

 Jak můžeme onemocnění léčit?

Léčba spočívá v přísném odstranění všech léků (i příbuzných) se stejným zásahem do metabolismu kyseliny arachidonové (tj. kyseliny acetylsalicylové, všech nesteroidních antirevmatik jako je ibuprofen, diclofenac, ketoprofen, naproxen, piroxicam, metamizol) nejen v tabletkách a injekcích a čípcích, ale i ve formě mastí nebo gelů na potírání kůže a očních kapek.

Pacient má mít seznam léků kterých se má vyvarovat a naopak, které může užít:

  • Na teplotu je možno podat paracetamol (paralen), avšak 7% pacientů může mít také nesnášenlivost.
  • Proti bolesti je doporučována kombinace paracetamolu s guaifenesinem (Ataralgin), nebo tramadol (Tramal).
  • Náhradní protizánětlivé léky musí přesně vybrat lékař (nimesulid, meloxicam, bezpečněji tzv. coxiby) a jejich první podání je také doporučeno podle přesně stanovených postupů pod dohledem lékaře.
  • K potírání kůže lékem s protizánětlivým účinkem je možno použít pouze Yellon gel.
  • Pacienti léčeni pro nespecifické střevní záněty Pentázou (mesalazin) by měli být zajištěni jinou protizánětlivou léčbou.
  • Pro prevenci trombembolických příhod je doporučován ticlopidin nebo clopidogrel.
  • Malé procento osob nesnáší také mentol, benzoáty, metylparabeny (konzervancia) a žluté potravinářské barvivo (tartrazin – E120).

Léčba chronického zánětu dutin, nosních polypů a astmatu se neliší od doporučených postupů. Nosní polypy se v 70% vracejí, infekční záněty dutin se opakují asi 5x za rok. Průduškové astma mívá v 50% těžký průběh. Podávání „antilekotreinů“(montelukast-Singulair, zafirlukast-Accolate), které mohou působit proti nadbytku leukotrienů, viz výše, má úspěchy jen u některých pacientů (podle posledních výzkumů podle jejich genetické odlišnosti). Protože genetické vyšetření v běžné praxi neprovádíme, je doporučováno podat těmto pacientům antileukotrieny a asi po 3 měsících zhodnotit jejich účinek.

Ve vybraných centrech je možno volit metodu „ desenzitace“ tj podávání kyseliny acetylsalicylové v malých, potupně zvyšujících se dávkách k dosažení dávky 300 mg, kterou pak podáváme l nebo 2xdenně dlouhodobě- ke snížení reaktivity na tento lék. Po vynechání dávky kyseliny acetylsalicylové mizí efekt desenzitizace a proces je nutno absolvovat znovu. Na rozdíl od podávání specifické alergenové imunoterapie – (tzv. léčba vakcínami, např. pylovými), kde naopak efekt přetrvává dlouhodobě.

Autor: MUDr. Bronislava Novotná, PhD. Alergologie Interní gastroenterologické kliniky FN Brno – Bohunice

Recenze: MUDr. Jiří Novák, alergologie a imunologie, NZZ v ÚVN Praha