Sůl nad zlato?

Vysoký příjem soli v oblasti 14-15 g/osobu/den prokázaný v ČR nepochybně zvyšuje významně riziko hypertenze a tím i jejích komplikací, např. mozkové mrtvice a infarktu. Nejvyšší riziko je u jedinců, kteří již mají krevní tlak významně zvýšený.

Z pestré stravy gravidních a kojících žen s dostatečným zastoupením mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, obilnin i masa včetně ryb není z důvodu prevence alergie u dítěte vhodné cokoli vyřazovat.

V důsledku kontaktů s vnějším prostředím prodělává vývoj imunity v prvních měsících života změnu naprogramování. Měla by vést k tomu, aby imunitní systém účelně reagoval na všechny významné podněty, ale cestou imunitní tolerance nereagoval alergicky na alergeny. Období mezi čtyřmi a šesti měsíci života je obdobím imunitního okna a nejvhodnější dobou pro prevenci alergických onemocnění, astmatu a atopického ekzému postupným zaváděním potenciálních alergenů.

Nárůst alergických onemocnění (atopický ekzém, alergická rýma, astma) svědčí o neúspěšnosti dosavadních preventivních opatření. Jedním z takových pokusů je výživa hypoalergenními mléky (HA mléky). Jde o chemicky upravená mléka, hydrolyzáty, které mají enzymaticky rozloženy bílkoviny kravského mléka. Jejich používání k prevenci alergických onemocnění, atopického ekzému a astmatu je v rozporu s výsledky výzkumu, klinických studií a vývojem aktivní imunitní tolerance.

Oddalování příjmu nemléčné stravy (vejce, ryby, obilniny, ovoce) u kojenců po 4 – 6 měsících života není prevencí alergických onemocnění, ale chybným postupem. Výlučné kojení bez nemléčných přídavků je vhodné z hlediska prevence alergie pouze pro první 4 měsíce života.

Alergii lze považovat za poruchu vývoje aktivní imunitní tolerance. Tento dnešní pohled by měl vést k časnému zavádění potravinových alergenů do stravy kojence a nikoli k jejich vyřazování.