Sůl nad zlato?

Vysoký příjem soli v oblasti 14-15 g/osobu/den prokázaný v ČR nepochybně zvyšuje významně riziko hypertenze a tím i jejích komplikací, např. mozkové mrtvice a infarktu. Nejvyšší riziko je u jedinců, kteří již mají krevní tlak významně zvýšený.

Z pestré stravy gravidních a kojících žen s dostatečným zastoupením mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, obilnin i masa včetně ryb není z důvodu prevence alergie u dítěte vhodné cokoli vyřazovat.

Atopický ekzém se často sdružuje s alergiemi, ale jde spíše o doprovodný jev než jeho příčinu. Způsobů léčby je mnoho, ale žádný nevede k trvalému vyléčení.

Jak se správně podávají nosní spreje

Při správné aplikaci nosních sprejů je třeba lék vdechnout nosem při lehkém předklonu hlavy. Je třeba dodržet i další podmínky jeho podávání.

V důsledku podávání inhalačních kortikosteroidů byly zjištěny lehčí i vážné psychické poruchy.

Těhotenství a průduškové astma

Jak často se astma vyskytuje v těhotenství? Průduškové astma je nejčastějším vážným onemocněním v těhotenství a postihuje nyní až 8,8 % těhotných žen. Jak lze onemocnění prokázat? Diagnostika astmatu se v zásadě neliší od postupů mimo  těhotenství. Na onemocnění usuzujeme podle příznaků (dušnost, …

Léčba astmatu inhalačními kortikosteroidy

Hlavním lékem u většiny pacientů s nekontrolovaným astmatem jsou inhalační kortikosteroidy (IKS). Pravidelná kontrolní léčba inhalačními kortikosteroidy se vede jejich nejnižšími účinnými dávkami. Při této léčbě je nutné se řídit celosvětovými materiály GINA.

Chronická rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice. Léčba se provádí odstraněním příčin, úpravou vlhkosti vzduchu a při alergii odstraněním alergenů. Z léků se nejčastěji volí nosní kortikosteroidy, případně antihistaminika.

Zpomalení růstové rychlosti bylo opakovaně prokázáno již od dávek inhalačních kortikosteroidů 200 ug denně. Ve známé dlouhodobé studii START bylo s vysokou signifikancí zjištěno zpomalení růstové rychlosti ještě po 3 letech léčby při nízkém dávkování Pulmicortu turbuhaller 200 ug 1 x denně.

V důsledku kontaktů s vnějším prostředím prodělává vývoj imunity v prvních měsících života změnu naprogramování. Měla by vést k tomu, aby imunitní systém účelně reagoval na všechny významné podněty, ale cestou imunitní tolerance nereagoval alergicky na alergeny. Období mezi čtyřmi a šesti měsíci života je obdobím imunitního okna a nejvhodnější dobou pro prevenci alergických onemocnění, astmatu a atopického ekzému postupným zaváděním potenciálních alergenů.