Léčba astmatu inhalačními kortikosteroidy

Aktualizováno: 23.4.2014, MUDr. Jiří Novák

Souhrn:
Hlavním lékem u většiny pacientů s nekontrolovaným astmatem jsou inhalační kortikosteroidy (IKS). Pravidelná kontrolní léčba inhalačními kortikosteroidy se vede jejich nejnižšími účinnými dávkami. Při této léčbě je nutné se řídit celosvětovými materiály GINA.

 

Léčbu astmatu je třeba v ČR vést podle materiálů Globální iniciativy pro astma (GINA) (1,2).

Inhalační kortikosteroidy (IKS) jsou hlavním lékem u většiny případů nekontrolovaného astmatu pro svůj silný protizánětlivý účinek. Doporučenou alternativou dnes již jen antileukotrieny (Singulaire), možné je i užití kromanů (Tilade) a teofylinů (Eufyllin) (1). Kombinace IKS s LABA (dlouhodobě působícími agonisty β2 receptorů) je v současné době otevřeným problémem a není zřejmé, kam jeho řešení dospěje. Jde o kombinované preparáty Combair, Seretide, Symbicort. V každém případě je tato léčba povolena až u dětí starších pěti let života, kde jsou s ní navíc podstatně horší výsledky než u dospělých (1). U správně léčených astmatiků IKS dobře zajišťují hlavní cíl léčby, kterým je dosažení a udržení kontroly projevů této dříve svízelné nemoci. Astma však neléčí ve smyslu ovlivnění jeho dlouhodobého přirozeného vývoje (1 – 3). Neléčí ani již vzniklou vazivovou přestavbu stěny bronchu a spíše ani nezamezují vývoji těchto  trvalých změn  (2, 4). Podle některých názorů snad mohou jejich postup zpomalit. Reálnou není ani prevence vývoje astmatu pomocí IKS (1). K prevenci není doporučen ani cetirizin (originální přípravek Zyrtec) nebo léčba alergenovými vakcínami  (1).    Dřívější a v lékařské veřejnosti dosud přetrvávající optimističtější názory na spektrum léčebných možností IKS nebyly opřeny o dostatečné důkazy. Vedou k nesprávnému zdůvodňování nesprávné léčby a k přehnanému dávkování. V důsledku uvedených poznatků GINA (Globální inciativa pro astma) dnes již nenazývá pravidelnou aplikaci IKS termínem léčba  preventivní, ale kontrolní (t. zn. kontrola příznaků).  Pro příležitostnou bronchodilatační medikaci k odstranění akutních projevů astmatu, jako je hvízdání, dušnost či kašel, se ustálil název terapie úlevová. Nejen z důvodů psychických jsou málokdy vhodné pojmy jako léčba záchranná nebo dokonce SOS apod.

 

Současné stanovení dávek inhalačních kortikosteroidů se stejnou účinností ukazuje tab. 4.

Tab. 4a. Stejně účinné denní dávky inhalačních kortikosteroidů pro dospělé (podle GINA )(1)      
Kortikosteroid Nízká denní dávka (g) Střední denní dávka (ug) Vysoká denní dávka (ug)
Beclomethasone dipropionate

100 – 250

 > 500 – 1000

> 1000 – 2000

Budesonide *

200 – 400

> 400 – 800

> 800 – 1600

Ciclesonide *

80 – 160

> 160 – 320

>  320 – 1280

Fluticasone propionate

100 – 250

> 250 – 500

>  500 – 1000

Mometasone furoate *

200

≥ 400

≥  800

Porovnání je postaveno na datech o účinnosti
* – schváleno pro dávkovací schema 1 x denně

 

 

Tab. 4b. Ekvipotentní denní dávky inhalačních kortikosteroidů pro děti starší než 5 let podle GINA (1)      
Kortikosteroid Nízká denní dávka (g) Střední denní dávka (ug) Vysoká denní dávka (ug)
Beclomethasone dipropionate

100 – 200

 > 200 – 400

> 400

Budesonide *

100 – 200

> 200 – 400

> 400

Ciclesonide *

80 – 160

> 160 – 320

>  320

Fluticasone propionate

100 – 200

> 200 – 500

>  500

Mometasone furoate *

100

≥ 200

≥  400

Porovnání je postaveno na datech o účinnosti
* – schváleno pro dávkovací schema 1 x denně

 

Na účinnost léku má však také značný vliv inhalační systém. Některé oblíbené inhalační systémy jsou dnes již zastaralé. Jde zejména o systém Diskus u preparátů Seretide či Flixotide, který generuje částice velkých rozměrů s nežádoucím dopadem zejména na osud léku v dýchacích cestách. Optimální velikost částic, klíčovou pro správnou distribuci léku v dýchacích cestách a uložení léku v plicích, jeví sprejové systémy, např. systém Modulite (Combair).

Autor: MUDr. Jiří Novák, Alergologie a imunologie při Ústřední vojenské nemocnici

 

Kam pokračovat: Léčba astmatu podle jeho kontroly (NA)

Literatura:

1. Global Initiative for Astma. Global Strategy for Astma Management and Prevention. 2011 update. www.ginasthma.org.

2. Global Initiative for Astma. Global Strategy for Astma Management and Prevention in Children 5 Years and Younger. 2010. www.ginasthma.org

3. Szefler SJ. Advances in pediatric asthma in 2009: Gaining control of childhood asthma. J Allergy Clin Immunol 2010; 125: 69 – 78.

4. Shields M. In: Sborník přednášek z 8. setkání lékařů ČR a SR. Astma a alergie z různých pohledů. Litomyšl HRG. 2008.

 

Klíčová slova: Inhalační kortikosteroidy, astma, léčba, GINA, kontrolní léčba, IKS.