Koncem listopadu 2013 proběhla v ČR podruhé masmediální akce pod shora uvedeným názvem, v anglické verzi 2nd Czech Salt Awareness Week 2013. Následující text shrnuje podstatná data týkající se problematiky, která patří mimochodem mezi nejdůležitější úkoly navrhované a sledované WHO. To bylo i důvodem, že shora uvedená akce proběhla s podporou České kanceláře WHO, Ministerstva zdravotnictví a Státního zdravotního ústavu.
1. Ve vyspělých zemích je asi u 1/3 populace zvýšený krevní tlak (hypertenze), v ČR jsou poslední údaje ještě vyšší, např. u mužů je hypertenze přítomna asi u poloviny dospělých mužů a asi 35% dospělých žen. Nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí u dospělé populace jsou choroby srdce a cév, u nich je hypertenze považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů.
2. Již dlouho je známý vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí. V historii lidstva byl příjem soli podstatně nižší než dnes (před více než 5000 lety se pohyboval okolo 1g/osobu/den!). Dnes se v ČR odhaduje příjem soli okolo 14-15g soli/osobu a den. Přitom Světová zdravotnická organizace – WHO- doporučuje příjem okolo 5g soli/den!
3. A tak i u nás zbytečně vysoký příjem soli významně zvyšuje riziko komplikací hypertenze – především náhlých cévních mozkových příhod (CMP), méně, ale i tak významně, i riziko srdečních koronárních příhod (infarkt). Rizikoví jsou především jedinci, u kterých je již významně krevní tlak (TK) zvýšen.
4. Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, to je důvod, proč se dnes problematikou zabývají i pediatři! Studie provedené ve spolupráci mezi Zdravotně-sociální fakultou v Českých Budějovicích a Českou pediatrickou společností ukázaly, že zvláště u dorostenců obou pohlaví je často přítomen „vysoce normální“ krevní tlak (dnes se používá rovněž názvu prehypertenze) nebo dokonce již jasná hypertenze. V obou případech je zvýšený TK často spojen s nadváhou nebo obezitou. Percentilové grafy pro hodnocení TK jsou součástí přílohy Zdravotního a očkovacího průkaze dítěte a mladistvého a pediatři doporučují, aby sami rodiče byli informováni o hodnotě krevního tlaku svých potomků a srovnávali je s danými grafy. To pediatři doporučují zvláště v rodinách, kde je přítomna hypertenze u rodičů a prarodičů, event. sourozenců a nebo se dokonce již vyskytly v rodině případy CMP nebo koronárních příhod!
5. Studie provedené v ČR (Státní zdravotní ústav) prokázaly, že u dospělých osob se konzumace soli dnes pohybuje okolo 14-15g/den. V Evropě je ještě vyšší spotřeba soli jen v Turecku (pokud bereme v úvahu, že část země je v Evropě), dále pak v Maďarsku, Chorvatsku a Makedonii. V řadě evropských zemí je ale spotřeba soli na osobu poloviční! Bohužel, v ČR i u dětí denní příjem soli významně překračuje doporučené normy, platí to i u jedinců v prvních letech života. Naprostá většina dětské populace tedy dostává více soli, než je doporučeno (viz ilustrativní graf v příloze).
6. Zvýšená dodávka soli vyvolává pocit žízně a u dětí při dnešní oblibě různých nápojů typu „soft drinks“ s vysokým obsahem cukru vede ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. A obezita představuje vedle nadměrného příjmu soli další nezávislý rizikový faktor pro hypertenzi!
7. Nejvíce soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v obchodech (asi okolo 75% denní dodávky), možná překvapí, že značná část soli je např. obsažena v pečivu! Pouze menší dodávka je dána přídavkem soli při vaření/pečení a při dosolování jídel doma (slánka).
Příklady potravin se zvýšeným obsahem soli: uzeniny, polévky v prášku, čipsy, slané tyčinky, mandle, kukuřice, lupínky, řada sýrů (např. balkánský typ, niva, ale i rohlíky a housky (zvláště posypané ještě navíc solí!). Také většina nabídek tzv. fast-foodů, které jsou tak oblíbené nejen u dospělých, ale i u dětí, nabízí produkty s vysokým obsahem soli. V poslední době se přece jen některé řetězce snaží dodávku soli redukovat (MacDonald údajně o 20%). Řetězce také inzerují, že zákazník může požádat např. o nesolené hranolky, třeba pro dítě. Bylo by ale třeba to skutečně ověřovat, zprávy ze zahraničí uvádějí, že fast- foody uváděné množství živin a soli často neodpovídá skutečnosti.
8. Světová zdravotnická organizace (WHO) v poslední době intenzivně upozorňuje na problém vysoké konzumace soli ve vyspělých zemích. Žádá jednotlivé země, aby na etiketách potravinářských výrobků byl standardně uváděn nejen obsah kalorií, podíl živin, ale i množství obsažené soli v gramech, což podporuje samozřejmě i Evropská unie. Pokud je v označení uveden obsah sodíku v g nebo mg, je třeba jej násobit indexem cca 2.4, abychom se dostali ke gramům soli!
9. V řadě vyspělých zemí se cílenými masmediálními kampaněmi podařilo snížit příjem soli a tím i riziko shora uvedených nemocí a jejich komplikací. Mezi ty méně známé komplikace provázející vysoký příjem soli patří i nádory žaludku, onemocnění ledvin a osteoporóza.
10. Naše pozvání k týdenní akci Nadbytek soli škodí dětem i dospělým pořádané Ministerstvem zdravotnictví a Českou kanceláří WHO poslední týden v listopadu 2013 přijal profesor Graham McGregor (London), který se problematikou hypertenze dlouhodobě zabývá. Organizuje kampaně upozorňující na zbytečně vysokou konzumaci soli ve Velké Británii (UK) i jinde ve světě: Consensus Action on Salt and Health (CASH) a World Action on Salt and Health (WASH). Cílenými kampaněmi podporovanými vládou se podařilo v UK snížit příjem soli na cca 8.1g/osobu/den. Jeho přednáška v Lékařském domě měla název „Blood Pressure and Salt: The Silent Killers – Time for Action”.
11. Studie provedené v rámci Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích u dorostenců s vysoce normálním TK (prehypertenzí) ukázaly, že lze i během krátké doby dietními opatřeními (tzv. DASH dieta) významně TK snížit. Celosvětově se doporučuje tato dieta DASH (z anglického Dietary Approach to Stop Hypertension = Dietními opatřeními zastavit hypertenzi). Na internetu si můžete najít řadu odkazů, uvádíme jeden jako příklad: http://www.tlukotsrdce.cz/vyziva-a-recepty/co-znamena-dieta-dash-aneb-jak-krotit-krevni-tlak-bez-pilulek
12. Státní zdravotní ústav uveřejnil svoji webovou stránku: www.mene-solit.cz, kde bude možno najít řadu dalších informací, včetně zpráv WHO, zkušeností s omezování konzumace soli ze zahraničí, atd.
Autoři: Prof. MUDr. Jan Janda, CSc. a Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc.
Pediatrická klinika 2.LF v Motole, V úvalu 84, 150 06 Praha 5
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice.
Česká pediatrická společnost ČLS JEP.
Kam pokračovat:
Sůl nad zlato? NV