Easyhaller
Inhalátor, určený ke vdechování léků v práškové formě, zejména při astmatu a CHOPN.
EBM, Evidence-Based Medicine
Viz *Medicína založená na důkazech.
EBV, virus Ebstein – Barrové
Náleží do skupiny herpetických virů. Může způsobit infekční mononukleózu nebo u osob s deficitem imunity i celkové těžké onemocnění. Často se dává do souvislosti se *syndromem chronické únavy, což nezřídka bývá zdrojem omylů v léčbě. Situace je zde podobná jako u chlamydií. Viz *Co je EB-virus a jaký má vztah k lidským nemocem. (NO).
Ecobec
Chráněný název *kortikosteroidního přípravku obsahujícího účinnou látku *beklometazon (beclomethasone dipropionat – BDP). *Inhalační kortikosteroid určený k léčbě průduškového astmatu a CHOPN. Jeví výborné léčebné účinky proti zánětlivým procesům ve stěně průdušek. Přestože však byl vyvinut pro lokální léčebné působení, po jeho vdechnutí se významná část dávky vstřebává z plic do krve a z ní do jakéhokoli orgánu. Vstřebávání léku nelze nijak zamezit a bývá příčinou i závažných nežádoucích hormonálních účinků. Lokální nežádoucí účinky vznikají přímým působením kortikosteroidů v místě podávání – v ústech a dýchacích cestách. Z celkových nežádoucích účinků inhalačních kortikosteroidů jsou nejčastější osteoporóza (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – osteoporóza), poruchy nadledvinek (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – nadledvinky), poruchy růstu (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – poruchy růstu) a psychické poruchy (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky - psychické poruchy). Dále je to šedý a zelený zákal (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – oční nemoci), poruchy kůže (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – kožní poškození), cukrovka (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – cukrovka), obezita cushingoidního typu (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – cushingův syndrom), svalová slabost (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – svalstvo) a další stavy. Mezi místní nežádoucí účinky patří poškození hlasivek s chrapotem (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – hlasivky), plísňová onemocnění sliznic (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – plísňová onemocnění) a jiné. K nežádoucím účinků Ecobecu dochází nejčastěji při vysokém a středně vysokém dávkování. U dětí se za nízké dávkování považuje maximálně 100 ug Ecobec za 24 hod. (2 x denně 50 ug), u dospělých 100 – 250 ug denně (2×100 – 2×250 ug). Z důvodu rizika nežádoucích účinků je ve všech doporučeních k léčbě zdůrazněna nutnost podávání jeho nejnižších účinných dávek.
Ecosal
Chráněný název léku, který obsahuje účinnou látku salbutamol ze skupiny krátkodobě působících *ß2 agonistů (*SABA). Užívá se na rozšíření akutně zúžených průdušek při astmatu a CHOPN). Po vdechnutí začíná jeho účinek za několik minut a přetrvává po několik hodin. Při silnějším záchvatu dušnosti doba i síla účinku podstatně klesá. Potom je třeba vdechnout najednou 2 – 4 dávky, které se opakují v intervalech upřesněných lékařem. Pokud léčba astmatické dušnosti při správné technice podání nepomáhá, buď nejde o průduškové astma, anebo jde o astma nepříznivě probíhající. Obojí vyžaduje lékaře. Užití Ecosalu může u citlivých jedinců nebo při vysokých dávkách způsobit i účinky nežádoucí, např. třes rukou či celého těla, zvýšení krevního tlaku, bušení u srdce, zrychlení pulsové frekvence a bolesti hlavy.
Ekoimunotoxikologie
Vědecký obor, který zkoumá problematiku vlivu zhoršování životního prostředí a *xenobiotik na imunitu.
Ekzém atopický
Viz atopický ekzém.
EER.
Viz *extraesofageální reflux.
EMA
The European Medicines Agency. Agentura Evropské unie. Jejím klíčovým cílem je schvalování léků ke klinickému užití pro země Evropské Unie. Bylo by optimální, kdyby tímto schvalovacím procesem prošly všechny léky u nás užívané. Podílí se také na vědeckém vývoji léčiv farmaceutickými společnostmi.
Emfyzém plic
Plicní rozedma. U emfyzému plic jsou stěny mezi plicními sklípky a sáčky poškozené, což vede k tomu, že ztrácejí svůj tvar a elastické vlastnosti, stávají se hadrovitými. Toto poškození může též poškodit tyto struktury natolik, že dojde k jejich vzájemnému spojování. Vzniká tak menší počet větších plicních sklípků a sáčků namísto mnoha malinkých, na které je zdravá plíce rozčleněna z funkčních důvodů.
EPAAC a Xyzal
Viz *Xyzal a studie EPAAC.
Epigenetické mechanizmy
Cesty ovlivnění přepisu genetických informací, které se mění vlivem vnějšího prostředí. Viz *epigenetika. Změny vnějšího prostředí tak vedou ke změnám genetických informací, které se mohou přenášet na další generace. Neovlivňují primární genetickou informaci kódovanou uspořádáním nukleotidů v DNA chromosomu, ale působí na přenos této informace v buňce. (Jde o regulaci *genové exprese, jejíž změny se však také mohou stát dědičné. Epigenetické změny nastávají cestou metylace DNA s umlčujícím účinkem na určité genové oblasti, dále modifikace jaderných histonů s ovlivněním *genové transkripce a RNA interference s důsledkem *translační represe RNA při potlačení genové exprese po její transkripci). Tyto změny nastávají vlivem faktorů vnějšího prostředí a vedou tak k různým *fenotypům daného *genotypu. Ovlivnění genetické exprese může být dědičné. Epigenetické změny, např. působením životního prostředí, se tak mohou přenést na další generaci.
Epigenetické faktory
Viz též *epigenetika. Epigenetické faktory regulují uplatnění dědičné informace u konkrétního jedince během jeho života. Mezi vnější epigenetické faktory, uplatňující se již v těhotenství u plodu i po narození, patří především strava bohatá na prekursory S-adenosylmethioninu, způsobující změny *DNA (metylací). Mezi tyto prekursory patří kyselina listová, cholin, a betain. Metylaci DNA ovlivňují také některé léky, včetně paracetamolu (např. Paralen, Panadol). Jeho užívání může vést až ke zvýšenému riziku alergických onemocnění dýchacích cest, zvýšené produkci *protilátek IgE a chemokinů, *bronchiální hyperreaktivitě a tím i k průduškovému astmatu.
Druhá skupina látek ovlivňující epigenetické mechanizmy je obsažena ve znečištěném ovzduší. Patří sem především polycyklické uhlovodíky, vznikající spalováním ropných produktů např. v benzínových motorech nebo spalováním pevných paliv i tabáku. Způsobují změny *genové exprese a trojrozměrné struktury *chromatinu s konečným účinkem vedoucím k stavům bronchiální obstrukce.
Epigenetika
Obor, který dospěl k převratným objevům poslední doby, podle kterých mohou být zděděny i vlastnosti získané až během života. Souvisí to např. i s nárůstem alergických onemocnění v posledních desetiletích. Jde o to, že projevy vrozené dispozice k alergii v dětském věku se realizují prostřednictvím vlivu vnějšího prostředí. Změny životního prostředí, strava, životospráva a další faktory tak umožňují manifestaci dědičných onemocnění.
Epitop
Velmi malá oblast bílkovinné molekuly antigenu, která je rozpoznávána imunitními receptory na lymfocytech. Je vlastním spouštěčem alergické reakce, zatímco zbývající struktury antigenu jsou pouze jakýmsi nosičem epitopu.
EPR
The Expert Panel Report. Americký konsenzus pro léčbu astmatu, který pro svůj způsob vzniku, rozsah a zejména obsah lze považovat za nejvýznamnější světový dokument tohoto druhu. Vyniká také podrobným rozpracováním. Byl základem pro vznik jiných konsenzuálních dokumentů, např. *GINA.
Erdomed
Chráněný název léčiva, které obsahuje účinnou látku erdostan. Jde o *mukolytikum. Používá se na usnadnění odkašlávání při *kašli vlhkém, zejména v případech, kdy při zvýšeně viskozním, vazkém hlenu jeho vykašlávání vázne. Snížením viskozity hlenu je možné dosáhnout jeho snadnější oddělení z dýchacích cest a tím i vykašlání. Naproti tomu použití mukolytik na *kašel suchý není smysluplné.
Esofagofaryngeální reflux
Patologický stav, kdy se žaludeční obsah dostává přes jícen (esophagus) do hltanu (pharynx). Tam dráždí nervová zakončení a může také působit na okolní struktury. Tím může vznikat kašel, chrapot, pocit cizího tělesa v krku, zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích a vedlejších dutin nosních i další jiné poruchy.
ESPGHAN
European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition. Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii (nauka o zažívacím systému), hepatologii (nauka o jaterních nemocech) a výživu.
ETAC a Zyrtec
Viz *Zyrtec a studie ETAC.
Exacerbace
Vzplanutí onemocnění po předchozím období zlepšení, např. u průduškového astmatu nebo CHOPN. Příčinou bývá často působení alergenu nebo infekční onemocnění dýchacích cest, *respirační infekce. Někdy ale dojde ke zhoršení bez zjevné příčiny. Hlavním příznakem bývá zhoršení dušnosti, které může provázet zvýšení kašle. Při infekčních exacerbacích CHOPN bývá často vykašlávaný hlen hnisavý (zbarvený do žluta i zelena) a někdy také zvýšená teplota. Při zhoršení obtíží a podezření na exacerbaci je třeba se nechat vyšetřit lékařem. Ten může, obzvláště v případě CHOPN, předepsat antibiotika k léčbě infekce. Další léky jako jsou bronchodilatancia a kortikosteroidy, pomohou zmírnit dušnost. Některé těžší exacerbace mohou vyžadovat i nemocniční léčbu, případně intenzivní péči.
Exoantigeny
Cizorodé antigeny z vnějšího prostředí.
Expektorace
Vykašlávání hlenu.
Expektorancia
Odkašlávadla, léky usnadňující vykašlávání hlenu. Např. *Bromhexin, *Mukosolvan, *Erdomed. Používají se při vlhkém kašli, tedy při stavu, kdy je v dýchacích cestách nadměrně přítomen hlen a/nebo vázne jeho odkašlání. Na suchý kašel (bez produkce hlenu) se expektorancia nehodí, protože v tomto případě není co odkašlávat. Expektorancia rostlinného původu (různé kapky a sirupy) mívají většinou značně nejistý účinek.
Exprese genů
Viz *genová exprese.
Extraesofageální reflux (EER). Žaludeční reflux, který se z jícnu dostává do hltanu, nosohltanu, hrtanu nebo dalších oblastí. Má velký význam z hlediska diagnostiky původu mnohých obtíží, jako je například chronický chrapot, kašel, záchvaty průduškového astmatu, diskomfort v hrdle a podobně. Diagnostikuje se v první řadě na *ORL.